Měření tlaku a vlhkosti.

1. Jak je definován tlak? (str. 118) Co je definiční měření (měřidlo)?
2. Co rozumíme pod kalibrací, resp. ověřováním? Jaká měřidla zahrneme mezi přesná, tj. kalibrační a která mezi provozní?
3. Na jakém principu funguje většina provozních tlakoměrů, resp. snímačů tlaku?
4. Jak funguje bourdonská pružina? (str. 126)
5. Jaké výhody má použití křemíkové membrány? (str. 128). Jaké jsou nevýhody použití polovodičového prvku?
6. Čím se liší membránový a krabicový tlakoměr? (str. 127 a 129)
7. Na stanovišti "2" je použit nádobkový tlakoměr, na jehož stupnici zjišťujeme tlak v "mm Hg". Jak daleko jsou od sebe jednotlivé dílky příslušné stupnice? (obr. str. 122)
8. Na nádobkovém tlakoměru jsme zjistili výšku sloupce rtuti v mm (tlak v "mm Hg"). Jak zjistíme měřený tlak v Pa, odpovídající této výšce? (str. 122)
9. Jak je konstrouván přístroj pro měření absolutního tlaku? (např. str. 129, aneroid, staniční barometr)
10. Budeme měřit absolutní, nebo relativní vlhkost? (str. 174)
11. Jak pracuje aspirační psychrometr? (str. 175)
12. Jak pracuje hygrometr s tuhým elektrolytem ? (str. 175)